Život za životem

autor: Kate Atkinsonová
originální název: Life After Life
nakladatelství: Argo
rok vydání: 2013
překlad: Daniela Theinová

 

Kate Atkinsonová mě už před časem ohromila  Odloženými případy, nenápadnou knihou, která se ale pro mě osobně stala jednou z nejlepších knih, které jsme měla tu čest přečíst. Odložené případy byly výborně napsané, dokonale promyšlené a napínavé - ještě teď si vybavuji, s jakým zápalem jsem knihu hltala a sama pro sebe zkoušela dopředu předvídat, jak se budou ony čtyři, na první pohled různé a nesouvisející, příběhy odvíjet a rozplétat. Nakoupila jsem si proto další dvě u nás vydané knihy: V zákulisí muzea a Život po životě. Zatímco první zmíněná dosud leží neotevřena na polici, u druhé zmiňované jsem včera převrátila poslední stránku...

        Hlavní hrdinka, Ursula Toddová, má zvláštní dar: zemře, narodí se znovu a její život se opakuje. První z úmrtí nastane prakticky už při narození, další následují. Osudy Ursuly Toddové sledujeme od roku 1910, kdy se narodí, do roku 1967, ovšem ne chronologicky.

       Námět tedy velmi slibný.

       Upřímně - kniha má velká očekávání tak úplně nenaplnila. Aby nedošlo k mýlce - Atkinsonová je spisovatelka s vypravěčským nadáním, bohatým jazykem a soudě podle mnoha osudů, jež si pro nebohou Uršulu vymyslela, neskonale bohatou fantazií. Líbilo se mi, jak si autorka pohrává s kompozicí, támhle nás vrací na začátek, tady máme Uršulu už dospělou. Zajímavé bylo také ztvárnění stěžejních scén -  vždy tak podobné, ale vždy tak rozdílné, opakování motivů a obrazů (např. šaty na ramínku, jež ve skutečnosti nebyly pouhé šaty). Problém jsem ale měla se samotnou Uršulou - nedokázala jsem se s ní sžít, pokud nepočítám jeden její životní příběh (sňatek s učitelem Oliphantem), nevyvolala u mne větší emoce. Když padala tma, tedy Ursula umírala, necítila jsem nic víc než zvědavost, jak si povede v životě příštím. Ursula pro mne byla "nemastná neslaná". Mnohem více sympatií jsem cítila k postavám vedlejším: uštěpačné služce Bridget, inteligentní sestře Pamele, vždy trefně glosující situaci, milujícímu tatínkovi Hughovi. Také konec pro mne byl spíše rozpačitý, dokonale promyšlenou pointu jsme tentokrát očekávala marně.

 

      Co by kdyby? Každý z nás se určitě mnohokrát zamýšlel na tím, co by se stalo, kdyby tenkrát udělal něco jinak, nešel tam, kam šel, nebo naopak šel tam, kam se nakonec rozhodl nejít. Také koloběh Uršuliných životů se vždy otáčí trošku jinak, někdy stačí drobnost, jindy jde o rozhodnutí takřka životní. Do jaké míry je ale Ursula tvůrce svého osudu. Pokud má člověk možnost druhé volby, rozhodne se správně?  Kate Atkinsonová pro nás má jedno důležité sdělení: ideální rozhodnutí neexistuje, ani kdybychom žili tisíckrát, dokonalý život neprožijeme.

 

    Přestože je to kniha velmi zajímavá, mnohovrstevnatá, k zamýšlení nutící, okouzlení se tentokrát nekonalo.

 

80 %