neděle 6. května 2018

Je to i můj život aneb nejen sesterské dilema


autor: Jodi Picoult



Je to i můj život je první knihou, která Jodi Picoult vyšla v češtině, a pátou knihou, kterou jsem od ní četla já. Před pár lety jsem viděla filmovou adaptaci, kterou jsem doslova a do písmene probulela jak želva. Pokud potřebujete emoční výplach, doporučuji, navíc uvidíte Cameron Diaz v pro ni nezvykle vážné roli. 

Třináctiletá Anna je dokonalým dárcem pro svou starší sestru Kate, aby ne, vždyť byla také "počata" ve zkumavce a od narození má její život jasně daný cíl: zachránit Kate. Postupně své sestře daruje pupečníkovou krev, bílé krvinky, kostní dřeň. Až jednoho dne řekne ne a odmítne transplantaci ledviny.

Proč nechce Anna své sestře pomoci? Co vše už pro ni obětovala a zajímal se někdy někdo o její názor? Jak poznamená Kateina leukémie život celé rodiny a jaká tajemství skrývá Annin právník Cambell? A nejdůležitější otázka na závěr: Stojí za to si knihu přečíst? :-)

Kdo už nějakou tu knihy Picoultové četl, nebude překvapen ani zklamán. Najdete vše, na co jste zvyklí. Hrdinové stojí před kontroverzními dilematy, u nichž správné řešení snad ani neexistuje. Opět se zde propojí lékařská a právnická tematika. Neexistuje jeden vypravěč, autorka opět nechává promlouvat jednotlivé postavy a nabízí vám tak různorodý pohled na danou situaci. To vše mám u Picoultové ráda, přesto jsem knihou nebyla zasažena tak, jak jsem očekávala a jak jsem asi měla.

Knihy Jodie Picoult dokáží vyvolat v člověku spoustu otázek, vtáhnou vás do děje, zaujmou nevšedním tématem, zaskočí překvapivým koncem, trpí podle mého ale jednou velkou vadou: zbytečně mnoho. Zbytečně mnoho postav, jejich traumat, zvratů, dějových linek. Vadilo mi to už u Vypravěčky a nejinak je tomu i u této knihy. Vůbec by jí neuškodilo, kdyby byla tak o třetinu kratší. Občas jsem měla pocit, že se motám pořád dokola, čtu neustále totéž a příběh nenabírá žádný směr. Jakoby nestačila linie Anny a její nemocné sestry, své stesky řeší i právník a jeho dávná láska Julia, otec, matka, bratr. Postavy se střídají jako figurky na orloji a sotva jsem se stihla ztotožnit a naladit na jednoho hrdinu, už tu byl se svou bolístkou někdo další, fandíte všem a přitom pořádně nikomu.

Zda a jak moc se vám bude kniha líbit, hodně záleží na vašich čtenářských zkušenostech. Pokud jste nic s podobnou tematikou ještě nečetli, nejspíš budete nadšeni, pobrečíte si, dojmete se, o knize budete ještě měsíc přemýšlet. Pokud jste stejně jako já věrným čtenářem Jodi Picoult, bude pro vás kniha bohužel pouhým zářezem, položkou v seznamu, za měsíc si už nevzpomenete, o čem vlastně byla.

Pokud jste stejně jako já věrným čtenářem Jodi Picoultové, stejně pak půjdete a koupíte si její novinku...






2 komentáře:

  1. Našla jsem tento blog čirou náhodou. :) díky recenzi na Raráška.
    A musím říci, díky! Mám takto spoustu typů, co číst. Jsem momentálně na rodičovské, mám touhu vést si podobný blog spíš formou čtenářského deníku pro mě (ušetřit papír a zaplnit www-prostory), ale především číst něco...
    A tohle je motivace po všech stránkách. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji. Blog teď docela zanedbávám, se dvěma malými dětmi jsou teď prioritní jiné věci;-) Až si blog založíte, dejte vědět, typy na čtení uvítám!

    OdpovědětVymazat